Stav nálady značí úroveň nálady, kterou může člověk mít – jak je vyrovnaná a jak se může měnit nebo kolísat v závislosti na situacích. Udržování stabilního stavu nebo úrovně nálady je důležité z mnoha důvodů, včetně dlouhodobého zdraví.

Udržování vyrovnané nálady je také důležité pro každodenní pohodu. Někteří lidé mají špatnou náladu, jsou smutní, unavení, ve větším napětí nebo úzkosti, a to vše může trvat několik dní. Špatná nálada je spíše přirozenou součástí života než zdravotním stavem, ale je důležité je odlišit a rozpoznat, zda se nemohou stát dlouhodobým problémem.

Společnost Neuraxpharm poskytuje různé alternativy pro zlepšení nálady. Jakmile Váš lékař specifikuje Vaše potřeby, může Vám doporučit nejvhodnější produkt.

Přečtěte si více o tom, jak si udržet vyrovnanou náladu a vědeckých důvodech špatné nálady. Dozvíte se více o tom, co tyto pocity způsobuje, na co si dát pozor, kdo může být náchylnější a co lze udělat pro zmírnění příznaků.

Co je stav nálady?

Stav nálady značí úroveň nálady člověka – jak je vyrovnaná v dané situaci. Udržet vyrovnaný stav naší nálady je důležité nejen pro duševní pohodu, ale také pro fyzické zdraví.

Vyrovnaná nálada je taková, ve které jsou emoce relativně stabilní a nejsou přítomny žádné výrazné pocity úzkosti, starostí nebo smutku. Ti, kteří mají vyrovnanou náladu, budou pravděpodobně schopni své dny prožít svým obvyklým způsobem, aniž by příliš přemýšleli o věcech, které by se mohly pokazit, nebo kterých by se měli obávat. Přirozenou součástí života je prožívání vyrovnaných nálad, ale i špatných nálad.

Co je stav špatné nálady?

Existuje obrovské množství faktorů, které ovlivňují stav nálady, včetně prostředí, životních událostí a osobních okolností.

Žádný stanovený důvod ke špatné náladě neexistuje; lidé se liší v tom, jaké okolnosti ovlivňují jejich pocity v určitou dobu nebo v určité dny. To znamená, že špatná nálada může být pro zdravotnické pracovníky obtížně rozpoznatelná[1].

Nálady lidí jsou nesmírně důležité, protože pokud jsou trvale špatné, mohou vést k dalším zdravotním poruchám. Přetrvávající špatná nálada bude mít pravděpodobně z dlouhodobého hlediska negativní důsledky, a proto je důležité přemýšlet o tom, jak se s ní lze vypořádat.

Uvědomit si, co ke špatné náladě vedlo, může být pro její zvládnutí užitečné a může člověka přivést ke změnám životního stylu a z dlouhodobého hlediska zlepšit jeho pocity.

Příčiny špatné nálady

Není žádným překvapením, že je mnoho důvodů pro špatnou náladu. Někdy to může být důsledek velkých životních událostí, zatímco v jiných případech to může být způsobeno incidenty, které by mohly být vnímány jako méně závažné – ale přesto mají pro jednotlivce významné důsledky pro změnu nálady.

Odborníci uvádějí různé příčiny špatné nálady. U dětí a dospívajících může být špatná nálada důsledkem špatné podpory rodiny[2], nepřizpůsobivosti ve škole, neschopnosti zvládat společenské situace nebo nízké úrovně fyzické aktivity. Ve studiích u dospělých se špatná nálada přičítá událostem jako je smrt blízkých, rozchody, sociální izolace, nedosažení stanovených cílů[3], rodinný stav a životní situace[4] a celkový stres.

I když se jedná o dalekosáhlé příčiny, které by mohly mít širší dopad na jiné oblasti života, mohou existovat i konkrétnější příčiny špatné nálady. K těm může patřit cokoliv od nedostatku vitamínu D[5] až po vedlejší účinky hormonální antikoncepce[6], onemocnění rakovinou[7], nevysvětlitelné zdravotní příznaky[8], nebo onemocnění jako je střevní zánět[9].

Co je stav dobré nálady?

Stav dobré nálady lze klasifikovat jako takový, při kterém nedochází k žádným silným emocionálním událostem[10], a obvykle se bude vyznačovat pocity klidu, pozitivity, štěstí, akceptování a pouze nepatrným pocitem úzkosti nebo napětí. Ten, kdo má dobrou náladu, má větší motivaci jít ven, více dychtí vidět přátele a je obecně pozitivnější ohledně budoucnosti.

Na co si dát pozor

Jsou různé věci, na které je třeba dávat pozor, jestliže máte u někoho podezření na problémy s udržením vyrovnané nálady.

Fyzické příznaky

  • Únava a nedostatek energie: pokud se někdo cítí neustále unavený, může to být kvůli jeho náladě. Máme-li špatnou náladu, náš mozek spotřebovává více glukózy a to znamená, že pro zvýšení energie je jí k dispozici méně[11].
  • Nespavost: pokud někdo trpí narušeným spánkem nebo nespavostí, může to souviset s jeho náladou během dne[12]. Děti mohou mít také problémy s hyperaktivitou související s jejich špatnými náladami a spánkovými návyky[13].

Změny životního stylu

  • Větší závislost na alkoholu: pokud někdo inklinuje ke zvýšené konzumaci alkoholu, mohlo by to být proto, že má špatnou náladu[14].

Duševní příznaky

  • Větší vztek nebo frustrace: lidé, kteří mají špatnou náladu, jsou více frustrovaní než obvykle, i když si vědomě pocity frustrace se svou náladou nespojují.
  • Pocity zvýšeného napětí: častým vedlejším efektem trvale špatné nebo nevyrovnané nálady je napětí, zejména kvůli věcem, které lidé vnímají jako neovlivnitelné.
  • Úzkost: lidé se špatnou náladou budou pravděpodobně více úzkostní, což by mohlo hrát roli při frustraci a napětí, které už tak pociťují.

Kdo mohl být náchylnější?

Potíže s vyrovnáváním nálady mohou postihnout kohokoli v jakémkoli věku. Děti, dospívající, dospělí v produktivním věku a starší lidé mohou mít špatnou náladu z různých důvodů. Jak je však uvedeno výše, lidé mohou mít v určitých fázích života spíše špatnou náladu.

  • Děti a mladiství: děti a teenageři mohou být náchylní ke špatné náladě z různých důvodů, od hormonálních změn, otázek přátelství a velkých změn, jako je stěhování do nového domu nebo školy, až po rodinné poměry nebo nedostatek vnímané kontroly nad svým životem. Negativní životní události také pravděpodobně povedou k významným periodám špatné nálady u dětí a mladých lidí.
  • Osoby s poruchami učení: osoby s poruchami učení mohou pociťovat vyšší míru izolace než je tomu u běžné populace a také mohou být v situaci, kdy mají potíže své potřeby sdělit. Oba tyto faktory by mohly vést k obdobím, kdy je jejich nálada špatná.
  • Ženy: řada faktorů, včetně socioekonomických, může u žen způsobit vyšší náchylnost ke špatné náladě ve srovnání s muži, ale ženy častěji než muži vyhledávají pomoc.
  • Starší lidé: u starších lidí je také pravděpodobnější, že budou trpět osamělostí a izolací než u mladších lidí, což může vést k špatné náladě. Špatná nálada také souvisí s poklesem kognitivních funkcí u starších lidí[15].

Co můžeme udělat pro udržení vyrovnané nálady?

Nálada závisí na mnoha faktorech, včetně kontextu a okolností jednotlivců, a není diagnostikovatelným stavem, což znamená, že stanovený lékařský způsob, jak jí léčit, neexistuje[16]. Existují však různé věci, které mohou jednotlivci udělat sami, aby udrželi svou náladu v rovnováze.

Self-management

  • Cvičení: cvičení je často uváděno jako dobrý způsob, jak zvýšit pozitivitu a náladu13: výhody toho být venku na čerstvém vzduchu jsou na duševní zdraví a účinek endorfinů potvrzeny.
  • Mindfulness: program mindfulness[17], který zahrnuje techniky snižování stresu, může být užitečný při zmírňování příznaků špatné nálady.
  • Zpochybňování negativních myšlenek: negativní myšlenkové vzorce se mohou zdát neproniknutelné, ale pokusy je překonat lze provést nejprve posouzením důkazů o tom, zda jsou racionální či nikoli, a poté začneme začleňovat tyto vyváženější myšlenkové vzorce do každodenního života.
  • Omezení alkoholu: alkohol je sedativní, což znamená, že může negativně ovlivňovat náladu – zvláště, když už se někdo cítí špatně. Omezit pití tam, kde je to možné, může pomoci ke zlepšení nálady.

Odborná pomoc

Je důležité si uvědomit, že špatná nálada není lékařská diagnóza. Nicméně lidé, kteří vyzkoušeli různé metody, jak si zlepšit náladu a nenašli žádný účinný lék, mohou zvážit, zda nevyhledat profesionální pomoc. Odborná podpora by mohla mimo jiné zahrnovat:

  • Kognitivní behaviorální terapie (CBT): CBT funguje tak, že velké problémy rozděluje na menší části, aby bylo možné je úspěšně řešit. Uvádí se jako potenciální léčba pro ty, kteří trpí špatnou náladou[18].
  • Vhodné léky: pokud techniky sebepéče nestačí, může lékař předepsat antidepresiva nebo jiné léky. Pamatujte si, že před užitím jakéhokoli léku je třeba poradit se s odborníkem.
Mohlo by vás zajímat...

Vědecké studie

Současný výzkum stavu nálady se zaměřuje na následky špatné nálady u jednotlivců v určitých specifických souvislostech – například osoby s určitými zdravotními potížemi nebo osoby, které v minulosti utrpěly trauma. V současné době existuje jen málo výzkumů špatné nálady mezi běžnou populací. Studie se spíše než na lékařský přístup zaměřují na to, jak jednotlivci zmírňují účinky svých špatných nálad a jak lze provést změny životního stylu, aby pozitivně ovlivnily duševní zdraví.

Výzkum se zaměřil na to, jak se jednotlivci léčí sami, včetně pití alkoholu, a jak mohou manželské a životní situace ovlivňovat špatnou náladu. U dětí se zvažovaly environmentální souvislosti a fyzická aktivita, stejně jako diagnózy nemocí včetně rakoviny. Studie se také zabývaly tím, zda existuje snadnější způsob diagnostiky pacientů se špatnou náladou, protože se jedná o něco, co není často diagnostikováno v prostředí primární péče.

Odkazované zdroje

[1] Han SYS, Tomasik J, Rustogi N, et al. Diagnostic prediction model development using data from dried blood spot proteomics and a digital mental health assessment to identify major depressive disorder among individuals presenting with low mood. Brain Behav Immun. 2020;90:184-195. doi:10.1016/j.bbi.2020.08.011

[2] Kleszczewska D, Siedlecka J, Mazur J. Physical activity and features of the environment in which school children grow up as low mood determinants. Polish Journal of Paediatrics. 2019;94(1): 25–33. doi: 10.5114/polp.2019.83739

[3] Keller MC, Nesse RM. Is low mood an adaptation? Evidence for subtypes with symptoms that match precipitants. J Affect Disord. 2005;86(1):27-35. doi:10.1016/j.jad.2004.12.005

[4] Sjöberg L, Fratiglioni L, Lövdén M, Wang HX. Low mood and risk of dementia: the role of marital status and living situation. Am J Geriatr Psychiatry. 2020;28(1):33-44. doi:10.1016/j.jagp.2019.08.014

[5] Wilkins CH, Birge SJ, Sheline YI, Morris JC. Vitamin D deficiency is associated with worse cognitive performance and lower bone density in older African Americans. J Natl Med Assoc. 2009;101(4):349-354. doi:10.1016/s0027-9684(15)30883-x

[6] Poromaa IS, Segebladh B. Adverse mood symptoms with oral contraceptives. Acta Obstet Gynecol Scand. 2012;91(4):420-427. doi:10.1111/j.1600-0412.2011.01333.x

[7] Reed-Berendt R, Shafran R, Langdon D, Christie D, Hough R, Coughtrey A. Experiences of low mood in young people with cancer: a qualitative study. J Pediatr Oncol Nurs. 2019;36(6):424-435. doi:10.1177/1043454219844232

[8] Burton C, McGorm K, Weller D, Sharpe M. The interpretation of low mood and worry by high users of secondary care with medically unexplained symptoms. BMC Fam Pract. 2011;12:107. doi:10.1186/1471-2296-12-107

[9] Jordan C, Ohlsen R, Hayee B, Chalder T. A qualitative study exploring the experience of people with IBD and elevated symptoms of anxiety and low mood and the type of psychological help they would like. Psychol Health. 2018;33(5):634-651. doi:10.1080/08870446.2017.1381958

[10] Diener E, Kanazawa S, Suh EM, Oishi S. Why People Are in a Generally Good Mood. Pers Soc Psychol Rev. 2015;19(3):235-256. doi:10.1177/1088868314544467

[11] Lane AM, Lovejoy DJ. The effects of exercise on mood changes: the moderating effect of depressed mood. J Sports Med Phys Fitness. 2001;41(4):539-545.

[12] Carney CE, Harris AL, Falco A, Edinger JD. The relation between insomnia symptoms, mood, and rumination about insomnia symptoms. J Clin Sleep Med. 2013;9(6):567-575. doi:10.5664/jcsm.2752

[13] Maasalo K, Fontell T, Wessman J, Aronen ET. Sleep and behavioural problems associate with low mood in Finnish children aged 4-12 years: an epidemiological study. Child Adolesc Psychiatry Ment Health. 2016;10:37. doi:10.1186/s13034-016-0125-4

[14] Mc Hugh R, McBride O. Self-medicating low mood with alcohol use: Examining the role of frequency of alcohol use, quantity consumed and context of drinking. Addict Behav. 2020;111:106557. doi:10.1016/j.addbeh.2020.106557

[15] Caracciolo B, Bäckman L, Monastero R, Winblad B, Fratiglioni L. The symptom of low mood in the prodromal stage of mild cognitive impairment and dementia: a cohort study of a community dwelling elderly population. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2011;82(7):788-793. doi:10.1136/jnnp.2010.225003

[16] Bröer C, Besseling B. Sadness or depression: Making sense of low mood and the medicalization of everyday life. Soc Sci Med. 2017;183:28-36. doi:10.1016/j.socscimed.2017.04.025

[17] Carlson LE, Speca M, Patel KD, Goodey E. Mindfulness-based stress reduction in relation to quality of life, mood, symptoms of stress, and immune parameters in breast and prostate cancer outpatients. Psychosom Med. 2003;65(4):571-581. doi:10.1097/01.psy.0000074003.35911.41

[18] Lu W, Krellman JW, Dijkers MP. Can Cognitive Behavioral Therapy for Insomnia also treat fatigue, pain, and mood symptoms in individuals with traumatic brain injury? – A multiple case report. NeuroRehabilitation. 2016;38(1):59-69. doi:10.3233/NRE-151296

Mohlo by vás zajímat...

Duševní zdraví

Pandemie COVID-19 měla zničující dopad na globální zdraví s následnými otřesy, které se odrazily na fyzickém i duševním zdraví.

Duševní zdraví

Dobré duševní zdraví je nezbytnou součástí života, stejně tak jako dobré fyzické zdraví. Rady, jak o své tělo pečovat, představují neustálý tok informací, ale dlouho zůstávalo v pozadí to, co děláme, na koho se obracíme a co považujeme za pocit duševní pohody.

Stres

Stres je běžným následkem moderního, rušného života. Zasahuje do práce, domova a vztahů prostřednictvím mnoha spouštěcích mechanizmů, které se často vymykají naší kontrole.

Přecházíme na novou platformu a připravujeme nový, a ještě lepší věrnostní program.

Vítej zpět

Pro přístup k těmto informacím musíte použít své přihlašovací údaje

Nemáte profil? Předplatit