Proč je duševní zdraví důležité

Proč je duševní zdraví důležité

Sdílet:
Share on twitter
Share on linkedin
Share on facebook

Dobré duševní zdraví je nezbytnou součástí života, stejně tak jako dobré fyzické zdraví. Rady, jak o své tělo pečovat, představují neustálý tok informací, ale dlouho zůstávalo v pozadí to, co děláme, na koho se obracíme a co považujeme za pocit duševní pohody.

Větší povědomí a ochota mluvit o duševním zdraví zahájila novou éru porozumění a přijetí a prolomila některé úrovně veřejného stigmatu, před námi je ale mnoho výzev.

Společenský dopad chabého duševního zdraví je hrozivý: 25 % evropské populace trpí depresí nebo úzkostí a neuropsychiatrické poruchy představují v zemích EU 19,5 % zátěže v důsledku nemoci, zatímco náklady na poruchy nálady a úzkost dosahují 170 miliard EUR ročně1.

Osobní dopad je zničující: zničené životy, roztříštěné rodiny a potenciální vyhasnutí. Až 50 % dlouhodobé pracovní neschopnosti je způsobeno depresí a úzkostí1a žádná země není imunní vůči sebevraždě. Světová zdravotnická organizace zahájila v roce 2019 kampaň na prevenci sebevražd poté, co zaznamenala, že 128 000 lidí v Evropě si každý rok vezme život2.

Problematika duševního zdraví je komplexní, se silnými vlivy, jako je rodina, zaměstnání, chudoba, diskriminace a přístup ke zdravotní péči.

Mental Health Europe, největší nezávislá síťová organizace zastupující uživatele, odborníky a poskytovatele služeb v celé Evropě, vede kampaň za to, aby duševní zdraví bylo v rámci financování a poskytování rovnocenné s fyzickým zdravím, a uvádí: „Jsme zastánci pozitivního duševního zdraví a pocitu pohody a práv lidí s duševním onemocněním. Zvyšujeme povědomí o ukončení stigmatizace a diskriminace v oblasti duševního zdraví3.“

Je pravděpodobné, že všichni během života budeme mít nějaký problém s duševním zdravím, pro mnohé to ale není pouze pomíjivá fáze, protože přichází s hlubokým a trvalým vlivem na štěstí, schopností vytvářet a udržovat vztahy a produktivní život.

Dopad začíná v raném věku a pokračuje po celý život. Výzkum ukazuje, že děti a teenageři s chabým duševním zdravím budou mít pravděpodobně horší výsledky ve škole a mají nižší potenciál zaměstnanosti. Dospělí jsou méně produktivní v práci a mají větší pravděpodobnost, že budou mít problémy se vztahem, zatímco u starších lidí s duševním onemocněním je větší pravděpodobnost izolace4.

Přesvědčivé důvody pro destigmatizaci duševního zdraví a zlepšení poskytování služeb jdou napříč všemi věkovými skupinami, pohlavím, socioekonomickými a zeměpisnými hranicemi.

Rostoucí počet důkazů a povědomí o zátěži způsobené problémy s duševním zdravím v Evropě přinesly zlepšení, ale osobní a ekonomické dopady jsou pro společnost a národní zdravotní systémy stále pohromou.

Duševní a fyzické zdraví jsou v našich životech partnery a každé z nich může mít negativní nebo pozitivní dopad na to druhé. Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako „stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo vady5.“

Tato definice se od roku 1948 nezměnila.

Výzkum ukázal, že 30 % lidí s dlouhodobým fyzickým onemocněním má také depresi nebo úzkost. Finanční dopad chabého duševního zdraví na fyzická onemocnění byl odhadem pro NHS v Anglii 9 miliard EUR6 – tento objem nákladů se opakuje po celé Evropě a tvoří významnou část z celkové částky 600 miliard EUR ve všech 28 zemích EU7.

 

Odkazy:

  1. World Health Organisation Regional Office for Europe. Facts and Figures. Accessed February 2021. https://www.euro.who.int/en/health-topics/noncommunicable-diseases/mental-health/news/news/2012/10/depression-in-europe/depression-in-europe-facts-and-figures
  2. World Health Organisation Regional Office for Europe. WHO launches campaign on suicide prevention. Accessed February 2021. https://www.euro.who.int/en/media-centre/events/events/2019/09/who-launches-campaign-on-suicide-prevention
  3. Mental Health Europe. Our Mission. Accessed February 2021. https://www.mhe-sme.org/who-we-are-2/#1506698796176-ec64e16f-8e5b
  4. OECD/European Union. Promoting mental health in Europe. November 2018. Accessed February 2021. https://www.oecd-ilibrary.org/docserver/health_glance_eur-2018-4-en.pdf?expires=1611771169&id=id&accname=guest&checksum=82CAA689890C8B4CDD6F862F9C004FFC
  5. World Health Organization. What is the WHO definition of health? Accessed February 2021. https://www.who.int/about/who-we-are/frequently-asked-questions
  6. The King’s Fund. Mental Health: Time to Think Differently. Accessed February 2021. https://www.kingsfund.org.uk/projects/time-think-differently/trends-disease-and-disability-mental-physical-health
  7. Mental health problems costing Europe heavily. Accessed February 2021. https://www.oecd.org/newsroom/mental-health-problems-costing-europe-heavily.htm
Mohlo by vás zajímat...

Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba má mnoho podob. Příznaky se liší v závislosti na postižené oblasti. Projev prvních příznaků Alzheimera u mladého člověka (do 65 let) není stejný jako u člověka v sedmdesáti nebo osmdesáti letech.

Alzheimerova choroba

V 95 % případů je Alzheimerova choroba výsledkem kombinace genetických8 faktorů, faktorů životního prostředí a životního stylu, které člověka v průběhu života ovlivňují. Zbývajících 5% případů, definovaných jako časná nebo dědičná Alzheimerova choroba9, se obvykle objeví před 65. rokem věku s agresivnějším a/nebo rychlým zhoršováním, zejména v důsledku mutací v genech.

Epilepsie

Diagnóza epilepsie může být obtížná pro celou rodinu, zejména proto, že mnoho rodičů nebude mít dostatečné znalosti o tomto stavu a o tom, jak pomoci svým dětem se s ním vyrovnat.

Přecházíme na novou platformu a připravujeme nový, a ještě lepší věrnostní program.

Vítej zpět

Pro přístup k těmto informacím musíte použít své přihlašovací údaje

Nemáte profil? Předplatit