Demence postihuje především starší generaci a její příčinou jsou různá onemocnění, která mají vliv na paměť a funkci mozku. Přečtěte si o hlavních typech demence, běžných příznacích a o tom, co můžete udělat, abyste jí případně předešli.

Co je demence?

Demence je široký termín, který se používá k popisu mnoha různých onemocnění, která postihují mozek. Způsobuje zhoršení kognitivních funkcí nad rámec toho, co je považováno za normální stárnutí. Slovo demence odkazuje na soubor společných příznaků, včetně ztráty paměti a obtíží se schopnostmi myšlení, komunikace, řešení problémů a rozhodování. Příznaky u různých forem demence se ale mohou značně lišit. Osoby s demencí také někdy postihují změny nálady a chování.

Ačkoli demence může postihnout mladší lidi, postihuje zejména starší a je jednou z hlavních globálních příčin postižení a závislosti na jiných u starší generace. Není to však běžná součást stárnutí a může to mít vážný dopad na životní styl diagnostikovaných a jejich rodin a pečovatelů.

Jaké jsou hlavní typy demence?

Existuje mnoho různých typů demence. Toto jsou některé z nejčastějších:

  • Alzheimerova choroba: nejčastější forma demence, předpokládá se, že představuje 60-70 % případů[1] a obecně postihuje osoby starší 65 let.
  • Vaskulární demence: jedná se o druhou nejběžnější formu demence ve věkové skupině nad 65 let.
  • Frontotemporální demence: je způsobena odumíráním nervových buněk a drah v čelních a spánkových lalocích mozku a je spíše diagnostikována u lidí mladších 65 let.
  • Smíšená demence: o smíšené demenci mluvíme tehdy, když se zároveň vyskytuje více než jeden typ demence. Většinou se jedná o Alzheimerovu chorobu a vaskulární demenci a vyskytuje se spíše u lidí starších 75 let.
  • Demence s Lewyho tělísky: progresivní stav, který ovlivňuje schopnost myslet a pohybovat se. Předpokládá se, že představuje asi 10-15 % případů demence[2].
  • Parkinsonova demence: dojde-li k nástupu demence rok nebo více po nástupu motorických příznaků souvisejících s Parkinsonovou chorobou, mluvíme o Parkinsonově demenci. Pokud se objeví příznaky demence před nebo současně s příznaky Parkinsonovy choroby, mluvíme o demenci s Lewyho tělísky[3].
  • Další: nástup demence u mladých jedinců, známý jako „časná demence“ nebo „demence v produktivním věku“; jedná se o demenci, která je diagnostikována před dosažením věku 65 let.

Kolik lidí trpí demencí?

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že na celém světě trpí demencí přibližně 50 milionů lidí, přičemž každý rok se objeví téměř 10 milionů nových případů. V Evropě je v současné době diagnostikováno přibližně 10 milionů lidí s demencí a očekává se, že se do roku 2030 tento počet zdvojnásobí[4].

Příznaky

Specifické příznaky u lidí s demencí budou záviset na onemocnění, které je příčinou demence a částech mozku, které jsou postiženy.

Jaké jsou příznaky demence?

Ztráta paměti je jedním z nejběžnějších a nejrozšířenějších příznaků demence, ale existuje mnoho dalších příznaků, na které je třeba dávat pozor.

Typické příznaky mohou zahrnovat:

  • Ztráta paměti – například opakované pokládání stejné otázky nebo zapomínání, kde jsou věci uchovávány
  • Jazykové problémy – například zapomenutí jednoduchých slov během rozhovoru
  • Problémy s orientací –následkem toho může pacient zabloudit při pobytu venku nebo doma
  • Potíže s rozhodováním
  • Neschopnost plnit každodenní povinnosti, jako je vaření jídla
  • Změny osobnosti – například změny nálad, paranoia nebo deprese

Jaká jsou stádia demence?

Pokud někdo trpí přetrvávajícími problémy s pamětí, které jsou považovány za horší, než se očekává v jeho věku, ale je stále schopen pokračovat v každodenních činnostech, pak se tento stav označuje jako mírná kognitivní porucha (MCI). U některých jedinců s MCI se často rozvíjí Alzheimerova choroba nebo jiná forma demence, není to však pravidlem. Tato fáze je také označována jako prodromální fáze.

Následně lze nástup demence obecně rozdělit do tří fází: počáteční, střední a pozdní.

1. Časná fáze

Mnoho forem demence je progresivních, takže první příznaky demence jsou často docela nepatrné a pak se postupně zhoršují v průběhu času. Brzy nato se mezi příznaky může objevit zapomnětlivost a ztráta pojmu o čase, třebaže jsou často přehlíženy nebo zavrženy, jakožto normální známky stárnutí.

2. Střední fáze

Ve střední fázi se symptomy stanou znatelnějšími – například zapomínání jmen lidí nebo bloudění doma. Každodenní úkoly, jako je oblékání nebo příprava oběda, se mohou stát příliš náročnými a změny chování, jako je bezdůvodné bloudění nebo paranoia, jsou častější a častější.

3. Pozdní fáze

Pozdní stadium demence je intenzivnější a často vede k tomu, že se člověk stává vysoce závislým a neaktivním. Nemocní nerozpoznávají své blízké, nemají představu o čase nebo místě a bojují s chůzí a komunikací. V této fázi lidé s demencí obvykle potřebují celodenní péči. Pro některé se chování může změnit natolik, že se jejich osobnost jeví jako zcela odlišná. To může být pro rodinu a přátele jeden z nejobtížnějších aspektů, kterému se musí přizpůsobit.

Příčiny, rizikové faktory a očekávaná délka života

Demence může být způsobena řadou různých nemocí. Mnohé z nich souvisí s neobvyklým nahromaděním bílkovin v mozku. Tyto bílkoviny mohou vést k poklesu funkce nervových buněk, zmenšování různých oblastí mozku.

Co způsobuje demenci?

Každá demence je způsobena něčím jiným:

  • Alzheimerova choroba: předpokládá se, že Alzheimerova choroba je způsobena hromaděním bílkovin v mozku, které tvoří abnormální struktury nazývané „plaky“ a „klubka“. Vědci přesně nevědí, co způsobuje, že proces začíná, ale jak nemoc postupuje, nervové buňky v mozku odumírají, což ovlivňuje signály mezi mozkovými buňkami.
  • Vaskulární demence: jedná se o termín, který zahrnuje skupinu onemocnění způsobených problémy s prokrvením mozku, přičemž malé krevní sraženiny brání kyslíku dostat se do mozkové tkáně.
  • Frontotemporální demence: to je zastřešující termín pro další skupinu onemocnění. Tentokrát je způsobena odumíráním nervových buněk a drah v čelních a spánkových lalocích mozku. Vznikají abnormální bílkoviny, které narušují způsob, jakým mozkové buňky komunikují.
  • Demence s Lewyho tělísky: Lewyho tělíska jsou abnormální shluky bílkovin, které se shromažďují v částech mozku, které zodpovídají za myšlení, pohyb, bdělost a vizuální povědomí.
  • Parkinsonova demence: spouštěčem příznaků Parkinsonovy nemoci je vyčerpání a smrt mozkových buněk produkujících dopamin. Vědci se domnívají, že smrt nervových buněk je spojena s kombinací věku, genetických a environmentálních faktorů, jako je např. expozice určitým chemickým látkám.
  • Další: demence u osob mladších 65 let (známá jako časná demence), která může být způsobena řadou různých onemocnění. U mladších lidí je větší pravděpodobnost výskytu vzácnějších forem demence a také větší pravděpodobnost její dědičnosti než u lidí starších věkových skupin (ačkoli pravděpodobnost dědičnosti demence je velmi nízká).

Je demence dědičná?

Mnoho lidí se obává onemocněním demencí, zejména pokud některý člen rodiny trpěl touto nemocí. Ve většině případů však demence není přímo způsobena geny, které byly zděděné po rodičích.

U některých typů Alzheimerovy choroby a frontotemporální demence vadný gen, který může být předáván v rodinách, může způsobit rozvoj demence. Pokud máte starší příbuzné s demencí, nemusí to nutně znamenat, že se bude rozvíjet v pozdějším věku a mnoho lidí s demencí nemá ani žádnou rodinnou historii onemocnění.

Kdo může onemocnět demencí?

Následující rizikové faktory mohou hrát roli v tom, kdo by mohl demencí onemocnět:

  • Věk: je největší rizikový faktor pro rozvoj většiny typů demence, zejména pro lidi ve věku kolem 70 a 80 let.
  • Pohlaví: ve zprávě Alzheimer Europe z roku 2020[5] se uvádí, že ženy jsou ve srovnání s muži postiženy demencí nepoměrně více. Bylo zjištěno, že v Evropě žije 6 650 228 žen s demencí, což je více než dvojnásobek oproti mužům, kterých je 3 130 449.
  • Rodina: jak je vysvětleno výše, v některých případech může rodinná anamnéza zvýšit riziko rozvoje demence.
  • Kouření a alkohol: kouřit a pít více než 21 jednotek alkoholu[6] týdně zvyšuje riziko vzniku demence.

Diabetes: typu 2 je rizikovým faktorem jak pro Alzheimerovu chorobu, tak pro vaskulární demenci[7]

Jak dlouho můžete žít s demencí?

Na demenci v současné době neexistuje lék, takže pro ty, kterým byla demence diagnostikována, je to celoživotní onemocnění. Stanovením včasné diagnózy je vyšší šance na snížení příznaků, a to tím, že se najde správná léčba a podpora, oproti stanovení diagnózy později.

Různé studie se také zabývaly tím, jak demence ovlivňuje průměrnou délku života. Je to ale komplikovaná oblast, protože demence je obvykle diagnostikována v pozdějším věku – tedy v době, kdy délku života mohou ovlivnit i jiná onemocnění.

Člověk s demencí může očekávat, že jeho délka života závisí na věku, kdy u něj byla demence diagnostikovaná a na tom, zda byl diagnostikován na počátku progrese nebo později. Výzkum publikovaný v British Medical Journal ukázal, že lidé s demencí diagnostikovaní ve věku od 60 do 69 let žili 6,7 roků, osoby diagnostikované ve věku 90 let a později pouze 1,9 let[8].

Diagnóza

Diagnóza demence může nějaký čas trvat – váš lékař provede řadu vyšetření, která bude nutné předložit specialistům.

Jak se demence diagnostikuje?

Pokud máte obavy o svou paměť nebo funkci mozku, nebo o někoho, koho znáte, prvním krokem je promluvit si se svým lékařem nebo zdravotnickým pracovníkem.

Začnou tím, že se vás zeptají na změny, kterých jste si všimli u své paměti, stejně jako na jakékoli další obtíže, které můžete zažít v každodenním životě. Mohou také použít specifické dotazníky k posouzení vaší paměti, řeči a orientačních schopností. Přínosem pro lékaře může být i to, že s sebou můžete vzít přítele nebo příbuzného. Může s nimi promluvit o tom, čeho si také oni všimli.

Testy pro diagnostiku demence

Žádný stanovený test, který by zjistil, zda máte demenci, neexistuje – místo toho váš lékař provede na počátku řadu vyšetření a pak vás, v případě potřeby, doporučí ke specialistovi. Tím může být neurolog (který se specializuje na mozek a nervový systém), geriatr (který se specializuje na péči o seniory) nebo psychiatr či jiný odborník na duševní zdraví.

Testy používané při stanovení diagnózy demence mohou zahrnovat:

  • Krevní testy
  • Fyzikální vyšetření
  • Testy mentálních schopností
  • Skeny mozku, jako je CT nebo MRI

Problémy s pamětí mohou být často způsobeny jinými faktory, jako je deprese, infekce nebo nedostatečně aktivní štítná žláza. Provedení těchto testů pomůže lékařům je nejprve vyloučit.

Léčba a léky

Existuje mnoho různých možností léčby pro lidi žijící s demencí, a ty by měly být přizpůsobeny jednotlivcům tak, aby odrážely typ demence, které mají, stejně jako jejich specifické potřeby.

Jak se demence léčí?

K dispozici je řada léků, stejně tak jako nebiologická léčba, jako jsou terapie, aktivity a podpora; často je nejúčinnějším přístupem jejich kombinace.

Léky

Pro léčbu demence neexistuje žádný specifický lék, ale některá léčiva mohou pomoci redukovat určité příznaky. Patří k nim:

  • Inhibitory cholinesterázy: působí tak, že zpomalují odbourávání mozkové chemické látky zvané acetylcholin, zapojené do paměti a pozornosti.
  • Antagonista NMDA receptorů: jedná se o skupinu léků, které působí tak, že v mozku blokují nadměrné množství chemické látky zvané glutamát.
  • Antidepresiva: mnoho lidí s demencí trpí špatnou náladou a podrážděností a antidepresiva mohou pomoci.
  • Anxiolytika: mohou být předepsána ke zmírnění úzkosti nebo neklidu.
  • Antipsychotika: mohou pomoci kontrolovat nežádoucí pocity a chování, jako je agrese, agitovanost, bludy nebo halucinace.

Intervenční terapie

Ve střední až pozdní fázi demence se často používají určité léčebné postupy, které se zaměřují na paměť a myšlení a mohou nabídnout pozitivní mentální stimulaci. Terapie zahrnují:

  • Reminiscenční léčba: to znamená mluvit o vzpomínkách na něčí minulost, buď pouze s terapeutem nebo ve skupině. Často jsou vzpomínky stimulovány hudbou, fotografiemi nebo předměty, které jsou pro jednotlivce osobní.
  • Kognitivní stimulační terapie (CST): užitečnější je v časnějších fázích demence. Zahrnuje skupinové aktivity, které poskytují duševní stimulaci, jako je vaření, zpěv nebo diskutování o světových událostech.
Poradenství a podpora mohou být velmi prospěšné, zejména když se někdo vyrovnává s diagnózou demence a učí se přijímat změny, které to přináší do jeho života. Někteří lidé těží z individuálního poradenství, zatímco jiní raději hovoří o svých zkušenostech v podpůrné skupině.

Je důležité, aby pečovatelé vyhledali pomoc a podporu i pro své vlastní potřeby. Podobné podpůrné služby jsou k dispozici i pro ně. Péče o někoho, kdo má demenci může být únavné a stresující a vidět změnu milovaného člověka může být také zneklidňující.

Strava

Výzkum ukazuje, že zdravé dietní změny ve středním věku[9], jako je úprava kvality tuků, konzumace většího množství zeleniny a omezení soli a cukru, jsou spojeny se sníženým rizikem demence v pozdějším věku.

Lidé žijící s demencí by také měli být povzbuzováni k tomu, aby dobře jedli. Nejen, že má zdravá strava vliv na fyzické zdraví, ale může také ovlivnit zdraví mozku. Snažte se jíst vyváženou stravu včetně spousty zeleniny (zejména listové zeleniny), celozrnných obilovin, ryb, ořechů, bobulovin a drůbeže.

Pokud se staráte o někoho s demencí, může být obtížné povzbudit ho, aby jedl vyváženou stravu. Jak se duševní schopnosti zhoršují, mohou zapomínat jíst nebo pít, mohou mít potíže s přípravou jídla a zjišťují, že fyzický akt najíst se, je těžší.

Chutě a apetit se také mohou dramaticky změnit. Je důležité, aby byl čas jídla příjemným zážitkem, proto je třeba zohlednit jídlo, které má dotyčná osoba ráda. Snahou má být i vyváženost stravy, aby byla naplněna individuální nutriční potřeba.

Cvičení

Nejen, že je cvičení významným faktorem, který pomáhá předcházet vzniku demence, je také klíčovou součástí léčby a péče. Lidé s demencí mají více fyzických zdravotních problémů než lidé ve stejném věku bez demence, takže udržovat se aktivní je nesmírně důležité.

Různé druhy cvičení mohou být vhodné v závislosti na stádiu demence člověka. V počátečním a středním stádiu demence zůstane mnoho lidí stejně fyzicky schopných jako dříve a bude si moci užívat zahradničení, tanec, chůzi a mnoho sportovních aktivit. To se však může v pozdějších fázích výrazně změnit. Přínosem může být modifikované cvičení vsedě a některá jednoduchá cvičení, která pomáhají s rovnováhou a podporou.

Prevence

Výzkum ukázal, že volba zdravého životního stylu, jako je zdravá strava, cvičení, kognitivní stimulace, nízká konzumace alkoholu a nekouření, může snížit riziko Alzheimerovy demence[10].

Výzkum zjistil, že i jednoduché úpravy životního stylu člověka snižují riziko demence a že nejúčinnější metodou prevence by mohla být kombinace řady různých faktorů životního stylu. Když se například zkombinují čtyři nebo pět faktorů životního stylu, mohlo by to snížit riziko Alzheimerovy choroby o 60 % ve srovnání s přijetím žádného nebo pouze jednoho faktoru.

K podobným závěrům dospěla i zpráva z roku 2020 o prevenci demence, intervenci a péči při demenci, kterou zveřejnil Lancet(6). Zpráva identifikovala 12 „modifikovatelných rizikových faktorů“, které představují přibližně 40 % celosvětových demencí, kterým by se teoreticky dalo předejít nebo je oddálit. Zpráva zdůrazňuje význam prevence a zdůrazňuje, že nikdy není příliš brzy nebo příliš pozdě, aby lidé přijali preventivní opatření spojená s těmito 12 rizikovými faktory: nižší vzdělání, hypertenze, poruchy sluchu, kouření, obezita, deprese, tělesná nečinnost, cukrovka, nízký sociální kontakt, nadměrná konzumace alkoholu, traumatické poranění mozku a znečištění ovzduší.

Některá z klíčových preventivních opatření, která byla doporučena jednotlivcům, zahrnovala:

  • udržování kognitivní, fyzické a společenské aktivity ve středním a pozdním věku
  • používání pomůcek pro nedoslýchavé ke snížení rizika demence způsobené ztrátou sluchu
  • pravidelné cvičení ve středním a možná i v pozdějším věku pro snížení rizika obezity, cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění
  • minimalizace expozice znečištěnému ovzduší a pasivnímu tabákovému kouři
  • omezení požívání alkoholu
  • vyhýbání se nebo zanechání kouření

Vědecké studie

Probíhá výzkum zaměřený na vývoj léku na demenci a mnoho studií zaměřených na hledání nových léků.

Vedle snahy o nalezení nové léčby došlo k velkému pokroku v pochopení a povědomí o demenci. To zahrnuje objev nového typu demence, tzv. POZDNÍ,[11] a vývoj jednoduchého krevního testu, který je v 94 %[12] přesný při odhalování Alzheimerovy choroby dlouho předtím, než to lze prokázat na skenech mozku.

Odkazované zdroje

[1] World Health Organization. Dementia. Published September 2020. Accessed January 2021. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/dementia

[2] Dementia UK. Dementia with lewy bodies. Accessed February 2021. https://www.dementiauk.org/understanding-dementia/types-and-symptoms/dementia-with-lewy-bodies/

[3] National Parkinson Foundation. Parkinson’s dementia. Accessed February 2021.

https://www.parkinson.org/sites/default/files/PD%20Dementia.pdf

[4] World Health Organization. Areas of work: dementia. Accessed January 2021.

https://www.euro.who.int/en/health-topics/noncommunicable-diseases/mental-health/areas-of-work/dementia

[5] Georges J, Miller O, Bintener C. Dementia in Europe Yearbook 2019: estimating the prevalence of dementia in Europe. Luxembourg: Alzheimer Europe; 2020. doi:10.13140/RG.2.2.16880.81923

[6] Livingston G, Huntley J, Sommerlad A et al. Dementia prevention, intervention, and care:  2020 report of the Lancet Commission. Lancet. 2020;396(10248):413-446. doi:10.1016/S0140-6736(20)30367-6

[7] Cholerton B, Baker LD, Montine TJ, Craft S. Type 2 diabetes, cognition, and dementia in older adults: toward a precision health approach. Diabetes Spectr. 2016;29(4):210-219. doi:10.2337/ds16-0041

[8] Rait G, Walters K, Bottomley C, Petersen I, Iliffe S, Nazareth I. Survival of people with clinical diagnosis of dementia in primary care: cohort study. BMJ. 2010;341:c3584. doi:10.1136/bmj.c3584

[9] Sindi S, Kåreholt I, Eskelinen M et al. Healthy dietary changes in midlife are associated with reduced dementia risk later in life. Nutrients. 2018;10(11):1649. doi:10.3390/nu10111649

[10] Dhana K, Evans DA, Rajan KB, Bennett DA, Morris MC. Healthy lifestyle and the risk of Alzheimer dementia: findings from 2 longitudinal studies. Neurology. 2020;95(4):e374-e383. doi:10.1212/wnl.0000000000009816

[11] Nelson P, Dickson T, Trojanowski JQ et al. Limbic-predominant age-related TDP-43 encephalopathy (LATE): consensus working group report. Brain. 2019;142(6):1503-1527. doi:10.1093/brain/awz099

[12] Schindler SE, Bollinger JG, Ovod V et al. High-precision plasma β-amyloid 42/40 predicts current and future brain amyloidosis. Neurology. 2019;93(17):e1647-e1659. doi:10.1212/WNL.0000000000008081

Mohlo by vás zajímat...

Epilepsie

Diagnóza epilepsie může být obtížná pro celou rodinu, zejména proto, že mnoho rodičů nebude mít dostatečné znalosti o tomto stavu a o tom, jak pomoci svým dětem se s ním vyrovnat.

Epilepsie

Jde o záchvaty, kdy dítě nakrátko upadne do bezvědomí, zírá do prázdna a nereaguje na to, co se kolem něj děje. Jejich frekvenci ani délku nelze předvídat, což vyvolává obavy rodičů a rodinných příslušníků.

Epilepsie

Většina dětí s epilepsií by měla mít možnost navštěvovat běžnou školu a bez výraznějších problémů se těšit ze vzdělávání, a to za předpokladu, že existuje dobrá komunikace mezi rodinou a školou.

Vítej zpět

Pro přístup k těmto informacím musíte použít své přihlašovací údaje

Nemáte profil? Předplatit